Předmět ZAN jsem absolvoval u doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc., stejně jako předchozí ZAR.
Prvním úkolem bylo popsat nějakého živočicha, který si staví zajímavé obydlí. Po dlouhém hledání v knihovnách a na Internetu jsem objevil zajímavý druh housenky, která si staví stanová obydlí — housenku stanovou.
Hlavní úkolem pak bylo navrhnout objekt inspirovaný tématem, které jsme si volili sami. Chtěl jsem zůstat u membránové konstrukce. S panem docentem jsme dospěli k závěru, že by byla zajímavá skládací stanová konstrukce, takže mým tématem se stal slunečník/deštník. Původně jsem chtěl solitérový objekt, který by mohl být např. v zámecké zahradě pro případné akce. Shodli jsme se ale na tom, že by bylo vhodné mít možnost umístit více těchto objektů vedle sebe. Výsledný návrh umožňuje obě varianty.
Slunečník zastřešuje čtverec o straně 8 m. Horní 4 plachty jsou vypínány do tvaru hyperbolických paraboloidů. Rozevírací mechanismus ale není přichycen k vrcholům čtverce (tedy v úhlopříčkách), nýbrž pouze ke středům jeho stran, což snižuje celkovou výšku objektu. Plachty jsou proto ve vrcholech čtverce vypnuty pomocnou spodní konstrukcí. Vzniká tak tvar, kde spodní kruh přechází v horní čtverec.
Konstrukci dříku slunečníku tvoří 4 dřevěné trámy o průřezu rovnostranného trojúhelníku. V jejich středu je umístěna závitová tyč, která je poháněna motorickou jednotkou umístěnou v horní části s osvětlením. Ta pak pomocí klasického mechanismu slunečník rozevírá nebo zavírá. Po zavření přilehnou prkna po obvodu slunečníku těsně k sobě a vytvoří tak kryt, který chrání plachty a celou konstrukci proti povětrnostním vlivům. Vznikne tak sloup o rozměrech 70 × 70 cm a výšce 4,8 m.
Horní plachty jsou odvodňovány přes plachty v podhledu do 4 svodů, zčásti zadlabaných do dříku slunečníku. Po obvodu železobetonového základu je žlab pro odtok vody z okolní dlažby. Po složení slouží objekt jako lampa. V rozloženém stavu je možno použít halogenových trubicových svítidel ve 4 ocelových vypínacích trubkách, které osvětlují plachty v podhledu slunečníku.
Při návrhu jsem model kompletně vytvořil v AutoCADu. Přesto jsem panel o předepsaných rozměrech 95 cm × 120 cm vytvořil ručně. Obrázek je akvarel. Půdorysy, řezy, pohledy a situace jsou tužkou, popisy fixem. Texty v záhlaví a zápatí jsou proraženy do papíru. Podkladem je sololitová deska vyztužená vzadu latěmi.
Samotný model jsem vytvářel z reálných materiálů — smrkového dřeva, měděného plechu, látky a železobetonu apod. Je vytvořen v měřítku 1:20, tj. jeho půdorysné rozměry jsou 40 × 40 cm. Konstrukce je částečně funkční (klouby na vnějších prknech nebylo v tomto měřítku možno provést). Model je značně reálný až na to, že plachty jsem nešil z klínů, jak by tomu muselo být ve skutečnosti, ale využil jsem přužnosti látky při malých rozměřech.
© Jiří Thiemel 2009–2010. Všechna práva vyhrazena.
„Styly jsou lež.“